Lopatkou mě škrábe v hlavě
směs pocitů a zoufalství.
Jak vypadají moje oči?
jak plakát potulného šílenství.
Vpravo hleď, však poběž do leva...
...mé rty už mají divnou chuť...
..miska jahod na nich poleva...
Prosím slunce, hlas můj stuď.
Čas je král a čaj je zrádce,
ráno co nechce nám dát rosu
obklopuje to, co jsem,
jsem klaun bez svého nosu...!